Kluk z kostek

Kód: KV 87
5 hodnocení
329 Kč / ks
Poslední možnost (neváhej, už nebudu) (2 ks)
Můžeme doručit do:
3.4.2024
Možnosti doručení
Spojení autismu a Minecraftu? Inspirací pro knihu byl vlastní syn autora knihy - autista, u kterého si rodiče všimli, že díky světu počítačových her dělá mnohem větší pokroky. Emotivní příběh, který vás nechá nahlédnout do nitra nejen dítěte s poruchou autistického spektra, ale taktéž do pocitů jeho otce. Kniha se snaží zbořit veškeré předsudky a stereotypy, které tvoří nezničitelné zdi ve společnosti. Nechte se provést složitým a náročným světem autisty, jehož paralelu tvoří svět z kostek - hra Minecraft. Po přečtení této knihy totiž zjistíte, že tyhle dvě věci mají více společného, než se může na první pohled zdát.
Hlavně ze začátku jsou některé momenty až syrově autentické, díky tomu kniha nutí k zamyšlení a na kterou se hned tak nezapomíná. Zároveň kniha motivuje k řešení běžných životních problémů a rozhodně stojí za přečtení.

Detailní informace

Detailní popis produktu

Kluk z kostek
  • autor: Keith Stuart
  • 1. vydání, r. 2019
  • počet stran: 200
  • vazba: pevná
  • rozměr: 130 x 200 x 25 mm
  • hmotnost: 482 g
  • hodnocení na Databázi knih:  86 % (242 hodnocení)
  • ukázka z knihy ke stažení - viz "související soubory"
Neuvěřitelně silný příběh otce a jeho autistického syna, kteří k sobě našli cestu díky počítačové hře.
Alex svou ženu Jody miluje, ale zapomněl, jak jí to dát najevo. Zbožňuje i svého autistického syna, ale ani za mák mu nerozumí. Sam je plný překvapení a svět je pro něj hádanka, kterou bez pomoci nedokáže rozluštit. Až díky hraní Minecraftu pro sebe otec se synem najdou společný prostor, v němž se začnou lépe poznávat a navzájem se chápat. Dokáže se rozpadlá rodina kousek po kousku, kostku po kostce dát znovu dohromady?
Vybrali jsme pro vás z komentářů na Databázi knih:
  • Tato kniha je tak moc skvěle napsaná, že se nemůže nelíbit :-) Za mě úžasně dokonalá kniha, která krásně popisuje poruchy autistického spektra. Je moc a moc čtivá, sto hvězdiček by si zasloužila :-)
  • Knihu jsem našla díky databázi a jsem za to moc ráda. V knize se autorovi podařilo skvěle zobrazit myšlenkové pochody nejen dítěte autisty, ale i jeho rodiče. Viz. popis příchodu na hřiště... Člověk si uvědomí, jaké štěstí je jen tak jít ven s dětmi a nemuset neustále detekovat okolí a očekávat katastrofu.
  • „Co Sam? Kolem téhle věty se točí naše životy. Sam, planeta starostí a zmatku ...“Samův svět ... obrovský motor, který musí fungovat určitým způsobem ... předvídatelně, aby se Sam mohl cítit v bezpečí. Tohle je alfa a omega, základní pravidlo – svět, jako systém. Druzí, lidé, kteří se pohybují v jeho světě, s jejich nepředvídatelným chováním, jsou pro Sama jen chyby v systému, a pak jsou tu samozřejmě i další lidé, řekněme přátelé, podle Sama bychom je mohli definovat jako „lidé, které tak nějak snáší“ :-).V téhle knížce máte jednu z mála šancí podívat se na svět trochu jinak, určitým osobitým způsobem, vlastním pro lidi s poruchou autistického spektra, podívat se, jaké to je:
    ... když je svět jednou velkou hádankou ... v příběhu, který máte před sebou, bohužel nejen pro autistického Sama, ale i pro jeho otce, protože pak už není žádným velkým překvapením, že problémy, kterých je spousta, narostou přímo do obřích rozměrů,
    ... když je svět jen napodobeninou ... kde se všechno děje tak nějak automaticky a znovu říkám, bohužel nejen pro Sama, ale i pro jeho otce, protože pak totiž vůbec není překvapením, že problémy narostou do obřích rozměrů.Alexovi to trvalo dlouhých 8 let, než alespoň trochu pochopil,
    ... že svět jako systém, který musí určitým způsobem fungovat, vlastně není až tak odlišný od toho našeho,
    ... že ta propast není nepřekonatelná,
    ... že tam vlastně možná ani žádná není,
    ... že možná stačí podívat se na společenský systém jen trochu jinak – protože pak uvidíte, stejně jako Alex, že se vztahy to máme podobně vlastně všichni ... podívejte se dostatečně zblízka (použijte klidně drobnohled) ... a uvidíte, že i valná většina našich vztahů funguje a vychází ze zvyku, zvyklostí, konvencí ... tak schválně, projděte si jednotlivé interakce:
    „... ptáme se, jak se kdo má, ... říkáme klišé, jako že se musíme potkávat častěji, ... smějeme se blbým vtipům, a přitom ve skrytu duše víme, že jsou to jen kecy ... série opakujících se společenských tiků“ :-) ... jediný rozdíl je, že když se narodíte s autismem, nedostane při narození příručku, jak to všechno funguje, takže když všichni kolem hraji tuhle velkou hru, lidé jako Sam jsou nuceni pochopit ji za chodu, pravidla nedostali ...Alexovi trvalo dlouhých osm let, než alespoň trochu pochopil,
    ... že úlohou rodiče je být příručkou ... vysvětlovat pravidla, pořád dokola, a to i v případě, že Samovi některá nebudou dávat nikdy smysl,
    ... že problém má hlavně on, že věta: „Já vím, jenže ...“, tu prostě neplatí, že něco musí udělat, hlavně sám se sebou ... a že byl nejvyšší čas přistát na tvrdé podlaze.Bylo zajímavé sledovat, jak díky Minecraftu pustil Sam Alexe do svého světa, jak Alex dostal „druhou šanci – hrát se svým synem“ :-) ... šanci na další dobrodružství.
    Bylo zajímavé sledovat, jak první, kdo to pochopil, byl Sam, že „při dobrodružství je normální přicházet o věci“, a že to nevadí, protože „dobrodružství jsou nebezpečná, právě proto jsou to dobrodružství a ne procházky“ :-).A abych nezapomněla, taky bylo moc zajímavé sledovat Samovu mámu, která věděla, jak Samovi vysvětlit, jaký je svět – převést zážitky do jazyka, který používá a kterému rozumí. Zatímco Alex mlčel a vykrucoval se, máma dělala Google překladač :-), Alex k tomu potřeboval Minecraft ... vygenerovat novou krajinu a začít znovu ... i v životě. Alex totiž postrádá, jednu důležitou vlastnost otců (všech dětí, nejen těch autistických) ... být přirozený, uvolněný a schopný sdílení, vzájemné blízkosti, zato velmi dobře umí vršit komplikaci na komplikaci.
  • Velmi poutavý příběh nejen o hledání vztahu otce k autistickému synovi, ale i o přátelství a vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka. Moc se mi líbilo oboustranné nadšení při hraní počítačové hry, při níž se Alexovi podařilo k Samovi přiblížit a blíže proniknout do jeho světa. Velkým bonusem je, že má autor také syna autistu, takže je jeho vyprávění autentické a přirozené, což jako blízká příbuzná malého autisty oceňuji. Kniha mě doslova pohltila, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Určitě doporučuji k přečtení!
Keith Stuart pracuje jako novinář pro deník The Guardian, kde píše hlavně o počítačových hrách. Dříve přispíval do známého herního časopisu Edge i jiných periodik zaměřených na herní průmysl a publikoval články o digitálním a interaktivním umění v časopisu Frieze.
Kniha Kluk z kostek vyšla česky už loni. Těšíš se na novou adaptaci a napadlo tě vůbec, že bude takto někdy zpracována?
KS: Jo, mám radost, že moje knížka může fungovat jako divadelní čtení. Studoval jsem divadlo a drama na univerzitě, takže o postavách a vyprávění příběhu mám tendenci přemýšlet divadelně. Nikdy mě však nenapadlo, že by taková interpretace mohla potkat Kluka z kostek. Musím přiznat, že když jsem začal psát román, neměl jsem ponětí, jak ho strukturovat, protože jsem do té doby psal jen jako novinář – a tak jsem vlastně použil hollywoodskou strukturu o třech dějstvích, která mi pomohla naplánovat knihu. A hrát Kluka z kostek před živým publikem to může být super vzrušující! V příběhu čteném nahlas je něco bezprostředního a intimního – je to velmi starodávný způsob, jak ho zažít. Takhle nějak kultura a divadlo začalo, ne?
Z knihy Kluk z kostek se stal bestseller. Bylo vydání a následný úspěch velkým mezníkem ve tvém životě?
KS: Opravdu byl. Před tím, než mě oslovilo britské nakladatelství Little Brown, jsem neměl v úmyslu napsat román. Četli můj článek, který jsem napsal pro Guardian - byl o mém autistickém synovi a jeho lásce ke hře Minecraft. V této jednoduché myšlence viděli potenciál na román. Můj redaktor Ed Wood, který má shodou okolností taky autistického syna, mi důvěřoval natolik, abych začal psát, a ve velké míře se zasloužil o to, aby kniha vůbec vznikla. Na začátku to bylo docela zvláštní - psal jsem postavy a situace, které byly volně založené na okamžicích z mého vlastního života -  bylo to najednou hrozně odlišné od žurnalistiky! Ale ten pocit, když jsem knihu dopsal a viděl ji na regálech, byl úžasný. Pořád jsem ale nikdy ještě nepotkal někoho, kdo by si ji čet třeba cestou do práce v autobuse, a v to pořád doufám!) 
Máš nějaké reakce od lidí, kteří knihu četli a našli se v ní?
KS: Ano, poměrně dost! Mám štěstí, že jsem byl požádán, abych hovořil na různých literárních sešlostech po celé Velké Británii a skoro pokaždé za mnou po skončení přijdou lidé a řeknou mi, že jim kniha pomohla porozumět autismu - často mají vnoučata nebo přátele, kteří jsou autisty a oni se snažili pochopit, co to vlastně znamená být autistou, takže to pro mě byla velká pocta jim s tím nějak pomoci - byť jen malým způsobem. Minulý rok jsem obdržel dopis od rodičů jednoho z mých přátel z univerzity - mají prý vnučku s poruchou autistického spektra a že skrz mou knihu se naučili, jak s ní mluvit a jak si s ní hrát. Nedokážete si představit, jak skvěle se mi to četlo. Moje kniha také lidem pomohla mít jiný pohled na video hry. Myslím si, že ‘nehráči’ úplně tak nechápou, že počítačové hry nejsou jenom o střílení, ale že mohou být i kreativní. Vím o hodně lidech, kteří po přečtení začali hrát Minecraft. Z čehož mám také radost. Dle mého mohou být hry i velmi pozitivní věcí.
Ovlivnil tvůj úspěch nějak i tvůj pracovní život?
KS: Trochu ano. Podepsal jsem smlouvu s vydavatelstvím Little Brown, čímž jsem se zavázal k tomu, vydat ještě další dva romány. A je to opravdu velmi intenzivní a náročný proces. Když jsem napsal Kluka z kostek a moji druhou knihu Days of Wonder, stále jsem ještě pracoval na plný úvazek jako novinář pro The Guardian. Bylo to fakt náročné a já to přestal zvládat. Proto jsem odstoupil z Guardianu jako editor her a pracuji tam už jen na poloviční úvazek. Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem je velmi důležitá - mám pocit, že teď žijeme ve světě, ve kterém všichni musí být velmi zaneprázdněni. A já nemám pocit, že takto můžete být kreativní - potřebujete mít čistou hlavu, i když to znamená ležet celý den na pohovce a koukat v televizi na brak. Stejně důležité jsou i dlouhé procházky - prostě jednou za čas potřebujete od toho všeho na chvíli pryč. Takže teď si na to dělám víc času - na to “nedělat nic.”
Jaká je souvislost mezi knihami a počítačovými hrami v dnešní době? Dají se tyto dva světy vůbec spojovat?
KS: Myslím, že způsob, jakým obě média vyprávějí příběhy, je velmi odlišný. Ale skutečnost, že se videohry v dnešní době pokoušejí prozkoumat dospělácké příběhy - ty s autentickými postavami, se skutečnými problémy a emocemi -, nám říká, že vzniká nová forma kultury, a ta může v klidu existovat vedle románů. Existuje žánr videoher s názvem "interaktivní fikce", kde je důraz kladen spíš na vyprávění a mají velmi blízko ke knihám. Myslím, že stejný důraz je kladen na psané slovo a zkušenosti. Překvapuje mě, že jsme nesetkali s hlubším průzkumem možností interaktivity knih v digitální éře. Myslel jsem si, že uvidíme spoustu knih typu ”vyberte si vlastní dobrodružství" na zařízeních, jako je Kindle, kde si čtenáři mohou vybrat z několika různých cest, které povedou v příběhu. Možná se to někdy stane. Ale hry fungují jiným stylem, a to hlavně díky využívání pokročilé technologie. Tuším, že se dostaneme do bodu, kdy si hráči budou moct vytvořit vlastní příběhy a herní systémy na to budou správně reagovat.
Nedávno jsi vydal novou knihu, mohl bys ji našemu publiku blíže představit?
KS: Ano, nová kniha se jmenuje Days of Wonder a je to další rodinné drama. Ačkoli tentokrát jsou hlavní postavy otec samoživitel Tom a jeho dospívající dcera Hannah, která má velmi vážné onemocnění srdce. Mají velmi blízký vztah, který je hodně ovlivněn divadlem, které Tom řídí - divadlo je Hannin takový skoro druhý domov. Ale když divadlu hrozí zavření a Hannin zdravotní stav se zhoršuje, oba zažívají velká dramata. Je to opravdu takový příběh o příbězích - je to o tom, jak vyprávíme příběhy o našich životech a jak nám tyto příběhy pomáhají vyrovnat se s tím, když se věci pokazí. Zdá se, že i můj druhý román dostává dobré recenze, takže doufám, že se bude líbit i nadále! Tak třeba ho LiStOVáNí taky někdy bude hrát!)
Rozhovor s Keithem Stuartem vedl Jakub Pavlovský, @bookscalling

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole:
  Albatros (nakladatelství) – Wikipedie +Distri
 
O nás
 
Jsme největším nakladatelským domem v České republice s tradicí sahající až do roku 1934. Působíme i na Slovensku v rámci samostatné pobočky Albatros Media Slovakia.
Knihy nás baví a vydáváme je nejen v papírové podobě, ale také jako audioknihy a e-knihy. Protože neustále přicházíme s novými nápady a nechceme ustrnout na místě, tak mimo jiné vyvíjíme aplikace pro mobilní telefony a tablety, zdokonalujeme vlastní e-shopy i jejich zákaznický servis a pořádáme největší festival young adult literatury ve střední Evropě. Důležitá je pro nás však i společenská odpovědnost – proto pod našimi křídly působí Nadace Albatros. Úspěšnou spisovatelskou dráhu u nás odstartovali mnozí čeští autoři i autorky a dlouhodobě s námi spolupracují velká jména současného (nejen) knižního světa. Vydáváme i překladovou literaturu a v našem portfoliu najdete jména jako J. K. Rowlingová, Jo Nesbø, Jonas Jonasson, Jeff Kinney a další.
Žádný žánr nám není cizí. Publikujeme knihy pro děti, mládež, young adult i dospělé čtenáře, od leporel přes beletrii až po non-fiction. Pozornost věnujeme také e-knihám, audioknihám a inovativním čtenářským aplikacím, které uživatelům ukazují literaturu v nečekaném světle.
Pod našimi křídly najdete knižní nakladatelství Albatros, CooBoo, Motto, XYZ, Edika, BizBooks, CPress, Computer Press, Management Press, B4U Publishing, Fragment, Egmont, Kniha Zlín, Vyšehrad, Panteon, Domino, selfpublishingovou službu Pointa, partnerský projekt Edice České televize a obchod s tištěnými i elektronickými knihami Palmknihy. Nabízíme díky tomu široké spektrum mediálních produktů - knih, e-knih, audioknih i aplikací (Storki, StoryMe). Ve spolupráci s našimi lokálními partnery vyrábíme také řadu titulů v polštině, maďarštině, finštině, dánštině, holandštině, estonštině, chorvatštině, slovinštině i dalších především evropských jazycích.
Vedle nakladatelské činnosti provozujeme v České republice pod samostatným názvem DISTRI.CZ knižní logistickou a distribuční síť, která napřímo zásobuje více než tisíc knihkupectví a knihoven. Na více než 3 600 školách ČR působí od roku 1964 Klub mladých čtenářů spravovaný naší společností, který vychoval již mnoho generací mladých čtenářů za pomoci těch nejlepších z učitelů.
 
 Velký nákup na knižním trhu: Albatros koupil Fragment - Aktuálně.cz Knihy nás baví - Albatros media