Poopeys

 Představení polské společnosti Hygienika Dystrybucja S.A.:
  • dynamicky se rozvíjející polský výrobce výrobků pro osobní hygienu pro děti a ženy
  • pochopení specifičnosti výrobků, které vyrábějí, zajišťuje spotřebitelům jejich vysokou kvalitu a pohodlí při používání
  • Hygienika Dystrybucja S.A. neustále průběžně hledá inovativní řešení v každé fázi své činnosti: od využití moderních proekologických technologií při výrobě až po kreativní design balení výrobků. Zároveň dodržuje nejvyšší standardy kvality, to znamená, že celý proces vývoje výrobku podléhá přísným testům a kontrolám - od okamžiku přijetí surovin až po dodávku hotových výrobků pro distribuci.
  • uvědomují si, že pouze vysoká kvalita zajišťuje úspěch na trhu, proto spolupracují s leadrem mezi laboratořemi v Polsku - JSH Hamilton

Milé maminky, dovolte na úvod pár osobních postřehů. Mám 4 syny - ročník narození 1983, 1990, 1991 a 1983. U prvního byly jen plenky látkové (cca půl roku jsem byla v té době bez pračky a prala v ruce, resp. klasicky - na valše :) ), u druhého byly jednorázovky drahé, takže jsme je používali přesně tak, jak se mají : vyjímečně, při delší cestě "někam". U třetího syna už byly cenově daleko dostupnější - takže byl především na nich. U čtvrtého syna už jsem ale znovu používala pleny látkové - přestože jsem je musela znovu nakoupit. Proč? Prostě jsem jen v praxi zažila všechna pro a proti obou variant a za svou osobu jednorázovkám říkám "děkuji, nechci". Proč tedy jsou v naší nabídce? A/ pro občasné použití jsou opravdu potřeba, a B/ jestliže je tolik maminek bohužel ještě pořád kupuje, tak ať radši kupují takové, které jsou ekonomické, ekologické a pro jejich miminko co nejméně škodlivé ♥
s láskou vaše autorka projektu Božena Landová
 
Obecné srovnání jednorázových (běžných i ekologických) a látkových plenek
Věděli jste, že pokožka je největším orgánem lidského těla, která lehce vstřebává všechny látky z oblečení, krému atd., se kterými přijde do styku? Používáním zdravých dětských jednorázových plenek omezíte množství chemických látek, se kterými vaše dítě přichází každodenně do kontaktu. Je zde několik hledisek, které nás mohou přesvědčit o tom, že návrat k používání látkových plen je správnou cestou. Na obrázku níže jsou popsané hlavní nevýhody v používání konvenčních jednorázových plen. Právě tyto nevýhody bývají pro mnoho lidí hlavním motivátorem pro jejich používání...
 
Něco málo z historie jednorázových plen
První jednorázové plenky měly vnitřek z mnoha vrstev kapesníkového papíru a byly schopny udržet 100 ml moče, což je asi jedna dávka moči. Po roce 1960 se začala pro absorpční jádro používat celulóza a superabsorpční polyester (kyselina polyakrylová), který byl patentován roku 1966 společností Johnson & Johnson. Od vynálezu plenek na jedno použití ušel průmysl na výrobu hygienických prostředků dlouhou cestu a bylo patentováno přes 1000 různých obměn ke zlepšení účinnosti jednorázových plenek.
Složení běžných jednorázových plen
  • ve většině případů se složení na obalu ani nedozvíte
  • vnější vrstva je vyrobená z nepropustné polyethylenové fólie. Na výrobu polyethylenu potřebného na výrobu 1 plenky se spotřebuje přibližně 1 hrnek surové ropy.  S průměrnou spotřebou 4 000 ks plenek za celé plenkovací období 1 dítěte to vychází na cca 900 l oleje.
  • dotyková vrstva je obvykle z polypropylenu, který se používá např. k výrobě termoprádla (může být napuštěná vitaminem E a výtažky z aloe vera, aby se zabránilo opruzení)
  • absorpční jádro je tvořeno celulózou a absorberem na bázi polyakrylátů, který je schopný pojmout až 30-ti násobek tekutiny své vlastní hmotnosti. Po kontaktu s vodou se z něj stává gel, který někdy můžete najít v podobě malých rosolovitých krystalků na dětské pokožce v průběhu přebalování. Je spojovaný s výskytem toxického šoku - proto byl roku 1985 zakázán v dámských tampónech.
  • součástí absorpční vrstvy jsou také velmi často barviva a parfemace. Často se jedná o syntetické citrusové vůně, které se ukázaly jako velmi problematické, co se týče dopadu na hormonální systém člověka. Navíc to mohou být alergeny dráždící dětskou pokožku a způsobující různé druhy vyrážek.
  • Jaké další chemikálie mohou být v jednorázových plenkách?
  • Dioxiny - vznikají jako vedlejší produkty chemického bělení chlórem. Tyto látky mění chování našeho endokrinního systému. Jsou nebezpečné pro nervový systém a poškozují funkce jater. Bavlna, která se používá v konvenčních hygienických produktech je bělená chlórem. Proto se tato látka vyskytuje i v dámských vložkách a tampónech a je zodpovědná za vznik astmatu, navíc může způsobit neplodnost.
  • Ftaláty - tyto látky působí také jako hormonální disruptory – mění chování našeho endokrinního systému.
  • Těžké kovy - mohou být obsaženy v barvivech
  • TBT (tributyl cín) - vysoce toxická látka, která má vliv na hormonální systém. Spekuluje se, že může způsobovat sterilitu u chlapců ( u korýšů byly změny v pohlavním chování již prokázány) . V roce 2000 objednala WEN odbornou analýzu pěti nejznámějších typů jednorázových plenek: Pampers, Huggies, Sainsburry’s, Boots a Benetton. V každém z nich bylo nalezeno stopové množství této látky. Ačkoli množství bylo nepatrné, děti mu jsou vystaveny až 3,6 x déle, než doporučuje limit Světové zdravotnické organizace (WHO). Proto se postupně po celém světě používání této látky zakazuje. Výrobci jednorázových plenek reagovali tím, že popřeli jakoukoli přítomnost této chemikálie nebo tvrzením, že tak malé množství nepředstavuje žádné riziko.
  • mnoho rodičů má pocit, že není třeba dítko přebalovat každé 3-4 hodiny, když je dítko v suchu. A to je jedna z příčin vzniku plenkové dermatitidy – vlhko a teplo pod plenkou je ideální prosředí pro množení povrchových bakterií, které rozkládají močovinu na štiplavý amoniak, který dráždí pokožku.
  • vědci z univerzity v německém Kielu (studie z roku 2000) zjistili, že neprodyšný lem papírových plenkových kalhotek zvyšuje průměrnou teplotu šourku o jeden stupeň, přičemž je prokázáno, že vysoká teplota této části mužského pohlavního ústrojí v dospělosti snižuje počet spermií. Vědci zkoušeli teplotu šourku u 48 malých chlapečků během čtyřiadvacetihodinového období. Část z nich měla papírové plenky a část klasické látkové. Zjistili, že papírové plenky zhoršují přirozené ochlazování šourku, zatímco klasické plenky na jeho teplotu neměly žádný vliv.

Složení jednorázových ekoplenek
  • přírodní buničina, papír, nebělená celulóza, gel (přírodní extrakt z čajovníku), klepítka z polyethylenu
  • obal bývá plně kompostovatelný, zbytek kompostovatelný z 60-90 procent (závisí na výrobku)
  • bavlněné nebývají bělené chlórem, neobsahují tudíž hormonální disruptory
  • jejich výroba i složení je výrazně šetrnější k životnímu prostředí, neboť plenky jsou lépe biologicky odbouratelné.
  • organické plenky mají plastovou vrstvu vyrobenu z ekoplastů, které se vaří a lisují z kukuřičného nebo bramborového škrobu.
  • jednorázové organické plenky neobsahují GMO látky, nenajdete v nich ani umělé vůně, lanolin nebo latex. Pokud se jedná o pleny bambusové, což je další z variant ekoplenek, materiál na jejich výrobu pochází z hlídaných lokalit a s ohledem na zachování přirozeného prostředí, z kterého surovina pochází.
  • v některých plenkách slouží jako absorpční vrstva nebělená buničina.
  • pokud ekoplenky obsahují parfemaci, je čistě přírodního původu a používají se k ní éterické oleje. Pro lepší pocit děťátka se mohou v plence vyskytovat také rostlinné výtažky třeba z aloe vera nebo levandule, případně organického heřmánku a měsíčku.
shrnutí - porovnání jednorázových plenek
  •  
    jednorázové EKOPLENKY
    běžné jednorázové plenky
    % celkové biologické odbouratelnosti
    až 75 %
    0 – 25 %
    bělení plenky
    kyslíkem, bez použití chlóru
    chlórem (jako vedlejší produkt při bělení chlórem vzniká rakovinotvorný dioxin)
    Z čeho se skládá plenka?
    především biologicky odbouratelné zdroje (nejčastěji kukuřičný škrob), žádný (anebo minimalizovaný) obsah ropných plastů, neobsahují latex ani tributiltin
    plast (ropa), latex, tributyltin (i nejmenší koncentrace tributyltinu může poškodit imunitní systém dítěte a ovlivnit hormonální systém) a další chemické látky
          - vnější plášť plenky
    biologicky odbouratelné zdroje – nejčastěji kukuřičný škrob – perfektně prodyšné
    polyethylen - materiál mikrotenového sáčku (nebezpečné hlavně pro chlapce, protože není prodyšný a zvýšená teplota ve varlatech může vést ke špatnému reprodukčnímu potenciálu v dospělosti)
          - absorpční jádro
    jen velmi malá dávka gelu v podobě superabsorpčního polyméru (některé plenky mají gel z kukuřičného škrobu)
    5 - 10 x více suberabsorpčního polymeru než ve zdravých plenkách
    Vůně a další aditiva
    NE (pokud vůně, tak pouze přírodní)
    ANO - syntetické parfémy, deodoranty, antioxidanty, krémy (mohou přispět k bolestem hlavy a tvorbě vyrážek)
    FSC certifikát (tzn. že použitá celulóza pochází z trvale udržitelných lesů)
    ANO
    NE - často používáno dřevo z bezohledně kácených stromů
    Rozložitelnost plenek na skládce
    2 - 4 roky
    až 400 let

Složení látkových plen
BAVLNA
  • patří k nejčastějším materiálům na výrobu látkových plen - má velkou savost a pevnost v tahu, která se za mokra asi o 20 % zvyšuje, čímž je vhodná pro časté praní
  • pěstování bavlny má také negativa – zabírá 2,5 % orné půdy, na její pěstování připadá 16 % světové produkce insekticidů a je náročná na spotřebu vody
  • alternativou je organicky pěstovaná bavlna – v rozmezí let 2013-14 ušetřila produkce biobavlny oproti konvenční bavlně ekvivalent téměř 95 000 olympijských bazénů pitné vody, energii, která by mohla napájet 6W žárovku přes 57 000 let a snížila emise skleníkových plynů ekvivalentu 14 000 cest autem okolo světa
BAMBUS
  • rychlé pěstování nevyžadující chemizaci a spotřebou vody
  • vyniká hebkostí a velkou nasákavostí – až 4 x větší než bavlna
  • obsahuje přírodní antibakteriální, antialergenní složku bamboo kun, která zvyšuje odolnost materiálu vůči bakteriím, plísním, houbám, kvasinkám a zápachu
  • bambus však musí projít náročným chemickým procesem a přeměnit se na viskózu, aby se stal příjemný na omak a nikdo zatím neví, zda a jaký to má na složku bamboo kun vliv
  • lze ho zpracovat i za použití méně škodlivých organických rozpouštědel, je to však finančně náročnější. Certifikát Oekotex zaručuje, že látka prošla touto šetrnější úpravou.
  • bambus jako rychlerostoucí tráva svými charakterovými vlastnostmi nahrazuje dřevo a má pro své všestranné použití velký potenciál
  • největším pěstitelem a producentem bambusu je Čína, většina plantáží je umělých (monokulturních). Ty intenzivně obdělávané snižují úrodnost půdy, extensivně obdělávané mají vysokou diverzitu a tvoří krásné scenérie lákající turisty (tzv. bambusová turistika).
  • bambus je také spojen s rozvojem nano­technologií v textilním průmyslu. Nanočástice se v jeho případě získávají z bambusového uhlí (bambus je vysušen a při 800 stupních zuhelněn). Poté se dalšími postupy přeměňuje na nanočástice, které se spojují s bavlněnými, polyesterovými a nylonovými vlákny. Ze vzniklé příze se vyrábí ponožky či dětské pleny (bambusové uhlíkové pleny). Otázka enviromentálních důsledků produkce je zatím neprobádaná.
KONOPÍ
  • konopí  je několikrát  silnější než bavlna, odolnější vůči opotřebení, odření, roztrhnutí, plísním, znečištění, sražení a negativním účinkům slunce
  • zlepšuje půdní úrodnost, má třikrát vyšší výnosy na akr než bavlna
  • na rozdíl od bavlny či bambusu nepotřebuje při pěstování či textilním zpracování chemizaci, ani velké množství závlahové vody a může růst v různých klimatických podmínkách
  • enviromentálně nejšetrnější materiál, pokud je pěstován v místě použití. K jeho masovému rozšíření (v ČR by se dalo pěstovat na 30 000 ha půdy) brání 2 faktory. K tomu, aby se z něj vyrobila jemná látka, je nutné ho smísit s bavlnou či hedvábím. Úřednické kličky – samotná produkce konopí sice nevyžaduje specifická opatření, ale jsou s ní spojené náročné procedury v podobě testování plodin a úředních kontrol.
VLNA
  • používá se na výrobu svrchních kalhotek
  • ovčí vlna obsahuje přírodní impregnační a antibakteriální látku Lanolin, jehož obsah se v kalhotkách, jakmile začnou provlhat, obnovuje lanolinovou kůrou
  • velmi zdravá forma přebalování, vhodná pro citlivou pokožku
  • jeden z mála produktů, které jsou dosažitelné lokálně
  • merino vlna (velmi jemná) většinou pochází z ovcí na Novém Zélandu či Austrálie, která je největším globálním producentem vlny. Donedávna farmáři z 80% praktikovali na ovcích nešetrný zákrok mulesing a proto je vhodné pátrat po certifikované mulesing free merino vlně.
UMĚLÉ MATERIÁLY
  • tyto materiály (fleece, microfleece, polyester, polyuretan) se vyrábí z neobnovitelných zdrojů
  • oproti savé vrstvě plen se vyznačují nižší životností (není dobré prát na vysoké teploty)
  • novým odvětvým jsou materiály z recyklovatelných materiálů (zejména PET lahví) – využívají se hlavně na výrobu sportovního oblečení, ale hlavně v zahraničí už se z těchto materiálů vyrábí i plenky (u nás zatím nejsou příliš běžné)
 
Žádné produkty značky Poopeys nebyly nalezeny...